Točník a Žebrák 

Proč k nám?

Hrad Točník
Hrad Žebrák
Historický šerm

Není mnoho hradů, které by byly tak nerozlučně spjaty jako Točník a Žebrák. Vyslovíte-li jméno jednoho, musíte dodat i název druhého. V krajině, stejně jako na pohlednicích a v myslích lidí, dlí stále vedle sebe – menší a starší Žebrák na nízkém ostrohu dole a nad ním, na kopci, královský Točník. 

Skalní úžlabina v údolí mezi nimi, kterou se protahuje úzká silnička, je zároveň branou do křivoklátských lesů. Krajina se odtud zvedá k starobylému Velízu a mezi zalesněnými kopci se rozevírají stinná údolí. Zámecký vrch i oba hrady jsou Stroupenským potokem jakoby odstřiženy od kopců na severu; patříce k nim, ale zároveň jaksi předsazeny v rovině, působí Točník a Žebrák jako dva vojáci stojící na stráži.

Naopak na jih je z hradeb Točníka daleký výhled na lehce zvlněnou krajinu, posetou městy a vesnicemi, jíž kdysi procházela prastará zemská cesta do západních Čech a kterou dnes jako osa protíná dálnice Praha – Plzeň. V dálce se pak zvedají zamlžené hradby Brdských vrchů, v čele s mohutným Plešivcem, jenž svými úbočími vrací přes rozlehlou kotlinu pohled Točníkovu cimbuří.  

Dole, u paty Zámeckého vrchu, se choulí malá víska Točník, která alespoň svým jménem náleží k většímu hradu nahoře na kopci. Menší hrad, krčící se na skále hned nad vsí, má svého jmenovce o necelé dva kilometry dál: královské město Žebrák.

Majestátní hrad Točník byl založen králem Václavem IV. a s jeho jménem je dodnes neoddělitelně spjat. Václav je hlavní figurou mnoha místních pověstí a jeho jméno nese i vyhlášený hostinec dole ve vsi. Hrad, opuštěný přibližně od 17. století, byl v poslední době rozsáhle rekonstruován a stal se centrem šermířů z širokého okolí. Každoročně se zde konají historické slavnosti a v podhradí se odehrávají středověké bitvy. Místo ovšem stojí za návštěvu, i když zde zrovna nezvoní meče.